Xaverov – Vršovice 2:2 (0:0)

V prvním přípravném utkání po pauze jsme herně obstáli. Na zápas dorazilo všech 22 hráčů kádru, a tak jsme postavili dvě jedenáctky, které se v polovině poločasu vystřídaly. Ta první byla herně lepší než soupeř, ale na šance byl zápas skoupý. Druhá jedenáctka měla špatný vstup, chyběla jí lepší organizace v defenzivě, kterou v té první zajišťovali Neubi s Rendym. Nicméně ačkoliv jsme hráli klasických 45 minut, tak góly nepadaly. 

Sledoval jsem spíše, jak se ukážou v ostrém zápase jednotlivci než týmový výkon. V první jedenáctce jsem byl spokojený vlastně se všemi, snad s výjimkou Mikeho, který hlavně na začátku na levé straně obrany nepůsobil jistě. Ve druhé jedenáctce vychytalo nulu nové brankářské eso Kuba, ale snad kromě Viktora a Tomáše hrála většina ostatních pod své možnosti.

Do druhého poločasu jsem nasadil nejsilnější možnou sestavu, ale místo očekávaného tlaku se dostal soupeř do vedení přímo z rohu, když mu pomohl vítr. Postupně jsme se začali vzpamatovávat, ale brzy nás srazil druhý gól v naší síti. Upřímně to pro mě byl celkem šok, zvláště když si nás školil nejmenší hráč na hřišti …

Jako vždy v těžkých chvílích to na sebe musel vzít kapitán – přestože byl velmi těsně a tvrdě bráněn, Sam prokličkoval mezi třemi protihráči a mazácky zakončil. Tohle nedovede nikdo jiný, ostatně proto je taky kapitánem … Od té doby jsme herně dominovali a další branky visely ve vzduchu. Dvě superšance měl Miky - první vyřešil velmi elegantně, ale soupeř bohužel vykopl míč těsně před brankovou čárou, druhá byla úplná tutovka, kterou by měl hroťák dávat, začíná to bohužel být už i trochu o psychice. Nicméně dál jsme se tlačili do zakončení a nakonec to tam dorval Rendy, který dnes hrál výborně. Závěr byl trochu vabank, ale na stavu se nic nezměnilo. Remíza zápasu nakonec slušela. Za vstup do druhé půle jsme si prostě výhru nezasloužili, přestože herně jsme asi byli o fous lepší. 

Hezký přátelský zápas na trávě trochu pokazil Kryštof, který zase šel do zbytečného konfliktu.Je škoda, že své schopnosti si dokazuje pusou a ne nohama. Negativem je i zranění Čefiho a Tomáše, ten první si moc nezahrál a druhý zůstal ve druhém poločasu díky tomu za očekáváním. Celkově se nehrálo v rukavičkách a snad každý si odnesl nějaký šrám, ale tak to prostě teď bude. Vstupujeme do dorostenecké kategorie a fotbal bude čím dál víc bolet. Kdo se tomu nepřizpůsobí, bude mít problémy.

Z hráčů, které jsem nejmenoval, chci vyzvednout Pavla, který vyrostl ve spolehlivého a kreativního obránce, jenž umí využívat tělo. Jelikož pořád nejsem spokojen s krajními obránci, může mít nakročeno do základu, pokud bude v trendu svých výkonů pokračovat. Standardně kvalitní byl Balda, akorát se místy nedostával do hry, což byla škoda, ve druhé půlce zahráli slušně Matěj s Albertem, z obránců byl nejlepší Neubi. Jak jsem psal, na krajích obrany to byla opět bída, pochválit tak musím kromě Pavla ještě Štěpána, jemuž pauza vyloženě prospěla. Dnes neudělal vzadu výraznější chybu a stíhal podporovat útok.

Uvidíme, jestli se povede přátelák na příští víkend, zatím tam nemám nic potvrzeného, do středy by se to mělo vyjasnit.