.jpg?ph=0281a90efd)
Vršovice – Vlašim 7:7 (3:2)
Dnešní zápas měl všechno. Emoce, zvraty, hodně branek … Soupeř přijel s nosem trochu nahoru, na což na začátku doplatil. Ne že bychom byli ve stálém tlaku, ale byli jsme produktivní v koncovce. Po 15 minutách jsme vedli 3:0 a vypadalo to na jasné vítězství. Poměrně snadné vedení plus hromadné střídání nás však ukolébalo a Vlašim postupně přebírala otěže zápasu. Přehrávala nás pestrou kombinační hrou, zatímco my jsme se to snažili urvat spíše individuálně. Do poločasu soupeř zaslouženě snížil na rozdíl jediné branky.
Stále jsme měli vše pod kontrolou a na začátek druhého poločasu zase nasadili nejsilnější sestavu. Bohužel díky školácké individuální chybě Vlašim hned z výkopu srovnala a dostala nás do herní deprese, která byla hlubší a hlubší a zastavila se až po 15 minutách a stavu 3:6 …, neuvěřitelný obrat díky naší pasivitě. Opět se potvrdilo, že půlka výkonu je v hlavě ... Naštěstí nás do zápasu dostal staronový kapitán Sam, který tým táhl i přes lehké zranění. V zápase zaznamenal hattrick a snížením na 4:6 nás dostal zpátky do hry. Pak jsme konečně začali předvádět týmovější výkon, který nakonec vedl k úspěchu. I díky dodatečně uznané brance díky videu (bez rozhodčích nám odmával poměrně agresivní trenér soupeře ofsajd, ale v žádném případě nebyl, jak ukázala Michalova nahrávka zápasu), jsme nakonec vybojovali remízu. Utkání mělo bohužel dohru, trenérovi hostí se prý nelíbilo naše chování, a tak se zítřejší zápas neuskuteční. Škoda, že to neoznámil přímo mě po zápase, ale telefonovala nám jejich vedoucí těsně po odjezdu … Musím říci, že mě jejich chování hodně zklamalo. Podle mě se dnes v Kondraci odehrál pěkný zápas, který nijak nevybočoval se standardu. Přestože v rámci vyrovnaného boje padlo pár ostřejší slov, určitě se nejednalo o nic strašného.
Každopádně utkání to bylo strašně poučné, jak pro naše kluky, tak pro nás trenéry. Ukázalo se, že určitě máme na čem stavět, jen se musíme vyvarovat jednoduchých individuálních chyb. Na můj vkus jich bylo hodně. Jak naznačuje skóre, byli jsme lepší dopředu než dozadu. Kromě Sama odehráli dobrý zápas i Tomáš s Baldou. Miky sice prohrál víc soubojů, než bych čekal, ale zase dal dvě branky. V obranné fázi byl nejlepší Filip, ze kterého se stává stálice. Do svalového zranění hrál solidně Matěj, spokojený jsem byl i s Neubim. Ve středu pole to bez Sama, který nastoupil na podhrotu, drhlo – výbornou formu tady má Albert, který si zápas odpracoval, ale nepřidal žádnou nadstavbu, Rendy se Sébou mají na víc. Suma sumárum individuálně jsem viděl hodně nevyrovnané výkony hlavně v obraně, což nás stálo výhru. Na druhou stranu je potřeba vidět výborný vstup do zápasu a sílu mužstva zápas dotáhnout aspoň k remíze, i když ještě čtvrthodiny před koncem prohrávalo o tři branky.