Vršovice – Uhříněves 3:0 (1:0)

Poslední zápas před neznámo jak dlouhou pauzou jsme zvládli dobře. Přestože jsme hráli s posledním, čekal jsem těžký zápas, jelikož soupeř neměl zrovna lehký los. Průběh mi dal za pravdu, utkání se velmi podobalo domácímu zápasu se Zličínem. Kromě houževnatého soupeře nám stěžoval situaci terén, jelikož jsme byli fotbalovější tým a pro ten je špatný terén vždy nevýhoda. Převahu jsme začali získávat až okolo 30.minuty, kdy jsme měli vydařený úsek, který jsme korunovali brankou. Z rohu se pěkně trefil hlavou Albert. Do poločasu se již nic nezměnilo. Pak jsem situaci klukům trochu zkomplikoval já, když jsem chtěl Uhříněves překvapit změnou rozestavení, bohužel jsem však zmátl i svoje hráče. Cílem bylo vzhledem k podmáčenému trávníku zjednodušit hru, ubrat stopera a přidat útočníka. Naše nákopy ale soupeř sbíral, a naopak se objevovaly mezery v obraně, jediné, co trochu fungovalo byl agresivní pressing, soupeř se však z těžkých situaci vždy nakonec dostal bez úhony, ačkoliv měl i štěstí. Po deseti minutách jsme se vrátili k osvědčenému 4-2-3-1 a na naše kopačky se vrátila jistota. Zkrátka zvyk je železná košile, kluci spolu hrají takto dlouho a už mají zkušenosti a vědí, co a jak.  Když pak trochu se štěstím trefil Neubi druhý gól opět z rohu, bylo rozhodnuto. Od té doby jsme měli utkání pod kontrolou a o závěrečnou tečku se postaral svým typickým způsobem Sam, sólíčko tentokrát zakončil z dálky, když využil špatného postavení gólmana. Už bylo na čase, protože Samova čísla z posledních zápasů nebyla dobrá.

Jak vyplývá z minulých řádků, tak moc krásy kvůli terénu fotbal nepobral, ale ukázali jsme svoji kvalitu a Dan udržel čisté konto, což se cení. Velmi dobrý výkon dnes předvedla celá obrana. Jak oba stopeři Neubi s Pavlem, kteří byli jistí a nepouštěli Uhříněves do šancí, tak oba krajní beci, kteří hráli kvalitně i dopředu. Tágo hraje dobře delší dobu, ale na pravého beka jsme neměli útočnou alternativu. Přestože se kluci hrající na tomto postu prezentují slušnou obrannou hrou, tak dopředu je to nikdy moc netáhlo. Dneska si řekl o tento post Kryštof a odehrál to výborně, drobné chybičky v obraně bohatě vynahradil exkluzivním tahem dopředu. Zkrátka obrana opravdu dnes spokojenost. Na střeďáky je dlouhodobě spolehnutí, Rendy s Albertem jsou asi nejstabilnější hráči posledních zápasů, navíc začali střílet branky – minule Rendy, dneska Albert, takže taky spokojenost. A tak trochu za očekáváním zaostali spíš útoční hráči. Tomáš pokračuje v bilanci „den a noc“, dnes bohužel zase hlava dole …, Sam se trochu odškodnil gólem, ale výkon to byl průměrný, Balda taky spíš průměr, slušně na sebe hrál jen Miky, sice nedostává na hřišti plný čas, ale umí ho využít, zlepšil se dozadu a je silný v soubojích, Séba je kapitola sama pro sebe. Zbývají naši dva noví hroťáci. Kuba si také o post řekl a nezklamal, ale ani nenadchl a Mike pokračoval v překvapivě dobrých výkonech na tomto postu, na rozdíl od Kuby měl i jednu gólovku, kterou by horší brankář než ten uhříněvský nelapil. 

 

Obávám se, že naše bilance 4-0-2 může být pro letošek konečná. Ať již ano nebo ne, je to vynikající počin. V tabulce jsme sice až pátí, ale jen o skóre a držíme kontakt s úplným čelem tabulky, navíc aktuálně třetí Bohnice jsme porazili a příště (pokud nějaké bude) bychom měli hrát s druhou Libuší. Přehrál nás jen aktuální lídr FAAZ, který hrál opravdu skvělý fotbal. Mám radost, že v přeboru porážíme o rok starší mužstva, kluci v zápasech chtějí hrát a nějaké ty chyby jsou součástí fotbalu. Hlavně působíme jako tým, to je mimochodem jedno z pozitiv Covidu, mám pocit, že ta aktuální situace přispěla k dalšímu stmelení party.

 

Aby to nevyznělo, že pro letošek už všechno vzdávám, tak naděje umírá poslední. Zítra máme trénink a pak se uvidí. Přece jen venkovní sport je něco, co by se mělo uvolňoval mezi prvními aktivitami, neboť tady určitě převažují pozitiva nad riziky.

 

Semafor Unionu