Vršovice – Střešovice 8:4 (2:1)
Parádní zápas se vším všudy! Dvanáct gólů, dvě vyloučení, spousta emocí na hřišti i mezi diváky, ale hlavně skvělý týmový výkon vršovických kluků, kteří porazili další z ligových týmů a vyhráli tak těžkou skupinu zimní ligy. Díky dnešní výhře jsme postoupili mezi finálovou čtyřku, do které si navíc přineseme tři body z utkání s Aritmou zde tabulka výsledků kol ZL) .
(Základem úspěchu byly hlavně čtyři věci – byli jsme lepší jako tým, od začátku jsme výsledkově tahali za delší konec, přečkali jsme s přehledem všechny kritické momenty zápasu a mezi gólmany byl velký výkonnostní rozdíl v náš prospěch.
Tentokrát jsme po dvou nepovedených úvodech za sebou vstoupili do zápasu aktivně. A když Albert brzy překonal gólmana křížnou střelou, ubezpečilo nás to, že jsme na dobré cestě. I přes 5 absencí (Kryštof, Dave, Adam, Rendy, Kuba J.) a se dvěma hráči z B týmu (Filip, Vašek) jsme hráli slušný fotbal. Soupeř sice srovnal skóre, ale brzy na to nás Štajny po samostatné akci zase dostal do vedení. Výsledek jsme si pak zkušeně do přestávky pohlídali s vědomím, že nám k postupu stačí remíza.
Po přestávce se začaly dít věci … Jak prohlásil jeden z rodičů – konečně to mělo šťávu! Soupeř brzy vyrovnal, ale kluci se s obdrženým gólem vypořádali nejlepším možným způsobem. Za pár minut jsme odskočili o dva góly! Nejdříve po levé straně krásně prošel Štajny a naservíroval gól Víťovi. A pak Sam obešel dva hráče a zavěsil. V tu chvíli už to začalo vypadat nadějně. Ale soupeř se nehodlal vzdát a zatlačil nás hluboko na naší půlku – dostával se do šancí, které skvěle likvidoval Dan. Ten nakonec přece jen kapituloval.
Od stavu 4:3 se všechno seběhlo tak rychle, že jsem to skoro nestačil vnímat. Každopádně jsme znovu odskočili na dva góly, ale soupeř opět snížil na rozdíl jednoho a tlačil se před naši branku. Rozhodčí byl slabinou utkání a odpískal dva nepřímé kopy z hranice našeho pokutového území, pravděpodobně kvůli domnělé malé domů, a právě po jednom z nich soupeř snížil. Pak přísně vyloučil Víťu, když nejlepší (a nejnamachrovanější) střešovický hráč po faulu padnul jako podťatý, s řevem jako kdyby mu někdo vrazil kudlu do zad. Zanedlouho ten samý hráč záludně fauloval Dana, který měl míč v ruce a šel taky ven.
Naštěstí kluci byli dnes opravdu super, jak se vždycky dokázali oklepat a ihned soupeři vrátili úder. Blýskl se Filip, který jednou z leva a podruhé zprava utekl a prostřelil gólmana, dva góly zaznamenal i Víťa. Gól zápasu (a aspiranta na gól roku) jsem si nechal na konec, i když poslední nebyl. Sam fantastickou střelou z přímého kopu z velké dálky trefil přesně šibenici. Nádhera!
Pro takové zápasy jako dnes se fotbal hraje. Opět se potvrdilo, že je to kolektivní hra, kdy tým je všechno. Ačkoliv některé individuální momenty vyčnívaly, tak jsme dnes byli hlavně funkční tým, ve kterém všichni dali do zápasu maximum. Klukům gratuluji jak k postupu, tak k výkonu.