Vršovice – Slavia 1:2 (0:1)

Když jsme posledních deset minut Slavii tlačili, byl to fakt hezký pohled. Co na tom, že to byly 06+07, vždyť v zimě jsme od 07 dostali víc než desítku. Je škoda, že se nám to tam nepodařilo dotlačit, ale kluci na sebe mohou být pyšní i tak.

 

Dnes jsme chtěli hrát aktivně. Přestože se stalo přesně to, co jsme si nepřáli a dostali gól již ve 3.minutě, tak právě naše aktivita neumožnila soupeři získat víc sebevědomí a přejet nás. Slavia byla sice v prvním poločase mírně lepším týmem, ale my jsme dřeli a dokázali si také vytvořit šance. Tu největší měl asi Filip, když sám před brankařem zkoušel fintu místo důrazného zakončení. Slavisti byli přesnější v kombinaci, ale my jsme zase ovládali osobní souboje. Celkově byl ale prohraný poločas o gól zasloužený.

 

To druhý poločas byla jiná káva. Kluci pochopili, že soupeř je dnes k poražení a tlačili se dopředu. Ve druhé půli navíc nastoupil i mírně zraněný Kryštof a také to nám pomohlo být lepší. Pomalu jsme získávali navrch a vytvářeli si šance. Bohužel v tu chvíli utekl nejlepší hráč soupeře a vstřelil druhý gól zápasu. To jak jsme se vypořádali s nepříznivým stavem 0:2 svědčí o tom, že se nám vrací (trochu ztracený) charakter. Opravdu bylo obdivuhodné, jak ze sebe i při takovém stavu dokázali v horku kluci vymáčknout maximum, a když Víťa dotlačil dalšího svého flastróna do brány, slávisti nevěděli, kam dřív skočit. Byli jsme agresivnější, přímočařejší a chvílemi i fotbalovější. Jediné, co nám v poslední desetiminutovce chybělo, byla trocha toho štěstíčka. Nejvíce asi při tečované Adamově střele, kdy se míč odrazil od břevna někam k brankové čáře, ale do brány jsme ho nedokázali dostat, nebo když se Kryštof po svém typickém průniku dostal příliš do úhlu a nedokázal už skórovat. Je to škoda, protože možná už nebude taková šance Slavii porazit, ale to je život, asi to tak mělo být. Důležitější než výsledek je ale výkon, kterým jsme se prezentovali. Až na pár individuálních chyb to byl dnes vyspělý týmový výkon. Bravo! Z jednotlivců bych vyzdvihnul Vaška, který hrál jako moderní krajní obránce. Pochválit musím Adama s Matějem, kteří ač oba limitovaní zraněními předvedli spolehlivé výkony i přes bolest. Víťa se stává střelcem a to se počítá, zvlášť když dneska hrál hlavně v obraně. Štajny dřel, dneska ale měl těžkou úlohu, všichni soupeřovi hráči byli fotbaloví a rychlí, bylo nesnadné je individuálně obelstít, jak je zvyklý, ale vypořádal se s tím dobře, ztrácel jen velmi málo míčů. Ze středových hráčů se mi dnes líbil Rendy, Albert ve druhém poločase, stejně tak na kraji byl ve druhé půlce výborný Dominik. Všichni bez výjimky ale dnes ukázali, že na to mají, a já jako trenér můžu být rád, že mám z čeho vybírat a příští rok budeme schopni postavit opravdu silnou jedenáctku. 

 

Na závěr děkuji těm několika málo rodičům, kteří ke konci vytvořili super atmosféru. Prohra jako dnešní je skoro stejná jako výhra.