Vršovice – Modřany 6:1 (3:1)
První mistrák jsme zvládli, hlavně druhý poločas jsme dominovali a soupeře skoro nepouštěli na naši polovinu hřiště. Škoda mizerné koncovky, šancí jsme měli na dva zápasy.
Začali jsme z mého pohledu hůře než v generálce v Kolovratech, ve hře bylo dost nepřesností a soupeř docela zlobil. Naštěstí svůj úkol výborně plnil Miky, který bojoval statečně na hrotu a dohrával souboje tak, jak po něm chci. Díky tomu také vybojoval téměř ztracený míč a Balda už měl lehkou práci. Soupeř se ale nevzdával a dokud měl fyzické síly, pokoušel se útočit. Jeden z protiútoků mu také vyšel, a tak bylo v 15. minutě srovnáno. Vzhledem k tomu, že v posledních dvou přátelácích jsme měli druhou půlku prvního poločasu vždy slabší, v tu chvíli jsem začal být mírně nervózní. Naštěstí o dvě minuty později se po dvou neproměněných tutovkách konečně trefil Tomáš. Ze hry týmu jsem pořád nebyl nijak nadšený, ale pak si naběhl na standardku Víťa a definitivně nás uklidnil. Stav 3:1 vydržel až do pauzy, pozitivní bylo, že jsme celkem slušně zvládli posledních deset minut poločasu, kdy jsme v minulých utkáních přenechávali iniciativu soupeři.
Druhý poločas už bylo jiné kafe. Na začátku pomohl Víťa na hrotu a čerstvý Albert na podhrotu, jejich spolupráce také vedla k asi nejhezčímu gólu zápasu, kdy Albert Víťu vyslal pasem k samostatnému nájezdu na gólmana a Víťa si ho vychutnal dloubáčkem. Tenhle gól Modřany definitivně zlomil. Brzy na to se trefil Rendy, když rutinérsky vyřešil nájezd ze strany, a pak podruhé skoroval Tomáš, který si sice neudržel produktivitu z minula, ale dvě branky se nakonec počítají (těch dalších minimálně pět zahozených tutovek je nicméně hodně …). V 53.minutě byl stav 6:1 a vypadalo to, že bychom se mohli pokusit i o desítku, ale brankostroj se zasekl. Nicméně s výkonem ve druhé půlce jsem spokojen, sice jsme to mohli hrát více přes strany, ale na druhou stranu soupeřův střed hřiště rozhodně nebyl neprostupný, tak proč to nezkoušet.
Individuálně splnili povinnosti opor Rendy a Víťa, líbil se mi Balda, slušně zahrála většina mužstva, trochu víc jsem čekal od Sama, ale výpadek po nemoci byl stále znát. Ještě bych chtěl vyzdvihnout rozehrávku Alberta v prvním poločase, ta byla excelentní, takto by se brankář měl prezentovat nohama. Týmový výkon si umím představit lepší, vadila občasná velká mezera mezi stopery a střeďáky (hlavně na začátku zápasu v podání dua Rendy, Sam) a pak fakt, že krajní obránci trochu rezignovali na útočné aktivity, tam bych chtěl, abychom byli odvážnější, tam byli lepší kluci ze střídačky (Vašek, Štěpán) než ti, co nastoupili v základu (Kuba, Mike). Produktivitu jsem zmiňoval, ale to je dlouhodobý proces, na druhou stranu šest gólů v druhém zápase po sobě není zas tak špatná vizitka. Navíc jsme splnili úkol a vyhráli výraznějším výsledkem než na podzim. V tabulce jsme se posunuli na třetí místo.