Uhříněves – Vršovice 0:2 (0:1)
První poločas jsme sice vyhráli, ale kluci vůbec nehráli podle mých představ. Pokud chceme být úspěšní, musíme na sebe být nároční, a proto o přestávce bylo v kabině dusno. Jediný, kdo snesl přísnější měřítko v první půli byl Tomáš, což ale bylo trochu tím, že hrál na obránce, který na něj nestačil a Čefi. Snad kromě úplného začátku jsme byli většinu poločasu bez pohybu, a i jinak spolehliví hráči hráli podprůměrně. Hodně útoků vedl soupeř přes levou stranu, kde hořel Kuba, Matěj občas zmatkoval, Rendy byl bez pohybu, Albert ztrácel míče a Sam byl mimo hru … Nejhorší bylo, že když jsem vystřídal, tak se to ještě zhoršilo, Štepán s Krýšou se skoro nepotkali s míčem, Dominik se neprosazoval (Balda byl na křídle mnohem víc vidět) a soupeř nás na konci půle zatlačil a vyrovnání hubeného náskoku, který zařídil Tomáš na začátku, bylo ve vzduchu. Nakonec jsme poločas vyhráli a o přestávce si vše vyříkali.
Do druhé půle vstoupilo vršovické mužstvo, na kterém bylo vidět odhodlání. Uhříněves sice dál zlobila a byla lepší týmem, než jsem čekal, ale v naší hře bylo více pohybu, méně nepřesností a více vůle vyhrávat souboje. Konečně jsem viděl starého dobrého Rendyho, který dřel, vyhrával většinu soubojů a málokdy kazil. Zlepšení bylo všude, líbil se mi Matěj, snad jen Kuba umí líp, naopak třeba Vašek vypadal na svoje poměry velmi slušně, Balda dělal soupeři velké problémy a Miky bojoval na hrotu. Základem zlepšeného výkonu týmu však byla hlavně kvalitní hra středové osy Albert, Rendy, Sam. Škoda, že ve druhé půli nedostával posledně jmenovaný víc míčů od Tomáše, který to zbytečně moc bral na sebe. Když měl Sam balon, tak byl totiž téměř nezastavitelný. Měli jsme hodně šancí, ale soupeř také nějaké měl, utkání bylo otevřené až do 65.minuty, kdy spolupráce Tomáš + Sam zafungovala, ale v opačném gardu a po přihrávce Sama Tomáš dorážel do prázdné. Pak ještě Sam trefil z přímého kopu břevno.
Celkově to byla dřina, ale o to je možná výhra cennější. Kluci pochopili, že nám nikdo nedá nic zadarmo a taky je třeba uznat kvalitu soupeře, která neodpovídala třem prohrám ze tří zápasů. Ještě jsem chtěl dodat, že dnes někteří kluci dostali na hřišti málo času, ale prostě tak to je. Pokud ho chtějí víc, musí si ho vybojovat. Budeme se snažit jim v tom s Michalem na trénincích pomoci.
Příští utkání bude ještě těžší, doma přivítáme Radotín a bude hrát čtvrtý se třetím, takže určitě bude o zábavu postaráno…