Střešovice – Vršovice 0:3 (0:1)

Důležitá výhra! Máme dva mečboly a příští neděli si můžeme odvézt z Radotína titul! Výkon nebyl sice zase úplně optimální, ale začínám mít pocit, že jsem možná moc kritický. Právě jsem se vrátil z repre zápasu a to, co předváděli Španělé vzhledem k potenciálu mužstva, byla hlavně v prvním poločase hrůza. Pomalá hra, mraky přihrávek dozadu, malá odvaha jeden na jednoho… V tomhle světle jsme ještě odehráli slušný zápas:)

 

Co musím určitě pochválit, je zlepšený vstup do utkání. V kabině jsem upozorňoval na to, že prvních dvacet minut máme nejhorších, na jaře v nich dostáváme nejvíc gólů a nejméně dáváme. Kluci si na to dali opravdu pozor a první zhruba desetiminutovka byla vynikající. Tlačili jsme se agresivně dopředu a vytvářeli si šance. Nejlepší hráč zápasu Tágo, kterého jsem za minulá utkání kritizoval, znovu ukázal, jak má hrát krajní obránce směrem dopředu (dnes i dozadu). Prodral se až k brance soupeře a exkluzivní přihrávku pod sebe Rendy s přehledem proměnil. Netrvalo dlouho a mohlo to být dva nula, když Kryštof se svým důrazem dostal v podstatě před prázdnou branku, bohužel se mu nepodařilo zakončit. Po dominantním začátku jsme se ale začali postupně vytrácet. Možná sehrálo roli vedro, možná fakt, že vedeme. Každopádně vyklízeli jsme pozice a umožnili soupeři dostat se do zápasu. Čím víc se blížil poločas, tak to bylo horší, a kdyby Střešovice vyrovnali, asi by se nemohl nikdo divit. Taky nám nevycházela část plánu, která byla o standardkách. Vytvořili jsme si jich relativně dost, ale zahrávali jsme je špatně. Míče z nich byly většinou přetažené a pomalé. 

 

Na druhý poločas jsme jako tradičně spoléhali a naštěstí se opět projevilo to, co skoro vždycky – naše kvalita a soupeřova únava. Začátek ještě nebyl žádná sláva, hrál se celkem vyrovnaný fotbal, ale pak jsme převzali otěže do svých rukou a během tří minut rozhodli. Nejdříve na levé straně utekl Balda a krásně servíroval Samovi, který zamířil zkušeně ke vzdálenější tyči. O chvíli později se po tlaku na míč v poslední třetině hřiště trefil Mike. Jedenáct minut před koncem bylo rozhodnuto a zápas se jen dohrával.

 

Kromě Tága se mi dneska moc líbil Matěj. Důrazný jako tank, ale zároveň (až překvapivě) technický, týmu hodně pomohl ve hře dopředu. Vyzkoušel si kromě stopera i podhrot a hrot a byl oživením. Zápas přinesl i jiné kvalitní individuální výkony, ale Tága s Matějem jsem chtěl vyzdvihnout pro jejich bojovnost, která je v téhle fázi soutěže klíčová. Kvalitu máme, zkazit nám to může jenom „profesorský“ přístup. 

 

Takže karty jsou rozdané. K titulu nám stačí jedna výhra ve dvou zápasech. Je to hodně blízko, ale ještě tam nejsme. Nechceme to nechávat na ošidné poslední kolo, chceme si to urvat příští neděli!