Dolní Počernice – Vršovice 1:10 (0:4)

Nadmíru vydařený vstup do mistrovské soutěže. Je potřeba si přiznat, že soupeř nám to usnadnil a počítám, že další takový už nejspíš nebude, ale vysoká výhra se prostě počítá.

Začátek nebyl jednoduchý, přestože jsme kontrolovali hru, soupeř hrozil rychlými brejky. Důležité bylo, že jsme z úvodního tlaku nakonec vytěžili dvě branky. Nejdřív Tomáš namazal před prázdnou Baldovi a potom se svým důrazem prosadil přes obránce i gólmana Matěj. Proto taky šel, ač lehce zraněn, na začátku na hrot. Tyhle dvě trefy nám hodně pomohly, mohli jsme se zklidnit a kontrolovat hru, nehnat se tolik za dalšími góly, což by odkrývalo možnosti pro soupeře, jehož hlavní útočná síla byla v brejcích. Zápas byl nicméně až do 32.minuty stále otevřený, vedení o dvě branky neznamená ve fotbale žádnou jistotu. Pak však protančil Sam až téměř od rohového praporku mezi čtyřmi obránci a stav se již naklonil do velmi příjemné podoby. Nás trenéry ale stále děsila vršovická past - poločas 3:0 totiž umíme ztratit... Naštěstí se vřítil v poslední minutě první půlky do šestnáctky Mike, a přestože do té doby zkazil asi pět přihrávek za sebou, tak první střela hned skončila v síti. Mike se tak spolu se Samem stává naším nejúspěšnějším střelce, jako jediní totiž skórovali i v generálce na Junioru.

Nástup do druhé půle jsme zvládli přesně podle představ, nic jsme neponechali náhodě, vlétli na soupeře a během třech minut dvakrát skórovali (Tomáš a Sam), což znamenalo, že je definitivně rozhodnuto. Dál jsme hráli jsme s chutí a Sam zkompletoval hattrick. Za stavu 7:0 jsme stáhli nohu z plynu, soupeř se dostal do hry a připsal si gól útěchy. Míč v naší síti nás probudil z mírného uspokojení, trošku jsme promíchali sestavu a do konce utkání ještě přidali tři branky, přičemž šancí bylo nepočítaně (mimochodem v zápase jsme nastřelili ještě dvě nebo tři tyčky, ani nevím …). Po rohu se prosadil Rendy, z pravé strany znovuzrozené přípravkové křídlo Kuba (mimochodem nemuselo zůstat u jedné trefy) a na desítku po samostatné akci výsledek zakulatil Tomáš.

 

I přes určitou slabší kvalitu soupeře mě dnes potěšilo několik věcí. Předně hráli jsme jako tým, který ví, jak se chce prezentovat, souhlasím se Samem, který řekl, že to konečně vypadalo jako fotbal. Otáčeli jsme hru, věděli jsme, kdy míč podržet a kdy ho odevzdat spouhráči (za dnešek chválím Tomáše, měl kromě gólů i asistence), bylo tam spousta průnikovek i náběhů za obranu, posílali jsme centry do vápna a uměli si najít balon – většinu útočných centrů jsme měli, a to je po několikamálotýdenním tréninku na této dovednosti skvělá zpráva. Jakmile zapracujeme na umisťování, přijdou i branky. Koneckonců minule se trefil Mike hlavou a dnes se prosadil Rendy z rohu, sice nohou, ale byl to krásný gól. Výborné výkony podali Dan, Kuba, Albert, Miky, Balda, Tomáš, Sam a Matěj a většina ostatních se prezentovala minimálně průměrně. Jsem hodně zvědavý na příští zápas, konečně bychom měli (covid nikdy nespí, doufám, že budeme, ale nechci to zakřiknout) hrát doma, tentokrát s Bohnicemi. Soudě podle jejich dnešní výhry nad Kopaninou a soupisky s devíti hráči 2004 (Počernice měly dva), nás čeká větší oříšek. Pokud se ale nelekneme fyzických parametrů soupeře, tak věřím, že fotbalově se můžeme měřit v přeboru (téměř) s každým. Užijme si týden v čele tabulky a za týden hurá na ně!