ČAFC – Vršovice 4:5 (1:3)

Upřímně jsem rád, že nemáme ČAFC a Junior v soutěži, jelikož zápasy s nimi jsou zbytečně vyhrocené. Opět jsme si to ale zavinili sami, když jsme po rychlém Tomášově hattricku usnuli na vavřínech. Každopádně jsem rád, že se nikomu nic nestalo, a že jsme utkání nakonec zvládli i výsledkově, protože přesně tenhle typ zápasů jsme dřív nezvládali.

Jak jsem zmínil, měli jsme úžasný vstup do zápasu. Přestože Tomáš strávil přípravu na zápas na záchodě, střílelo mu to lépe než normálně. Je potřeba zmínit, že jeho góly byly důsledkem naší výborné aktivní hry už od Dana. Fungovalo všechno – rozehrávka, přechod přes střed hřiště i finální přihrávka. Technicky jsme působili mnohem zdatněji než Čafka, ale věděl jsem, že se soupeř nevzdá, jelikož pro ně je typický urputný způsob boje, zvláště když už proti nám jednou dokázali otočit stav z 0:3 (zimní liga v Uhříněvsi).

Po první čtvrtině nebylo co vytknout, potřebovali jsme po krátkém občerstvení jen vydržet, což se bohužel nepovedlo. Částečně mělo vliv teplé počasí a částečně jeden hráč na střídání, ale nejvíce asi pocit, že vedení už ztratit nemůžeme. Opak byl pravdou, výsledek 3:1 po poločase pro nás byl ještě příznivý, jelikož jsme se v posledních deseti minutách dostali pod opravdu velký tlak. Vše se také mohlo vyvíjet jinak, kdybychom lépe řešili šance za stavu 3:0, dát o gól víc, soupeře už by to položilo, hlavně Samova šance, kdy šel sám na bránu, po gólu opravdu volala…

V poločase se kluci vyhecovali a do druhé půlky jsme vstoupili s odhodláním soupeře zlomit. Vypadalo to dobře, když Kuba předvedl, co v něm dřímá a po vyhraném souboji s obráncem, udělal kličku brankáři a levou poslal míč do odkryté branky. Ani stav 1:4 ale neznamenal rozhodnutý zápas, jelikož Čafka brzy snížila na 2:4 po celkem náhodné brance. To ji nakoplo a když zaslouženě snížila už na 3:4, začalo to pro nás vypadat povážlivě. Naštěstí nás to nepoložilo a po krásné akci skóroval utěšenou střelou z hranice šestnáctky Rendy. Zápas jsme zase měli pod kontrolou, ale zase si ho zkomplikovali, nejdříve penaltou a pak i zbytečným vyloučením (Sam). Nakonec jsme to už ukopali, ale je pravda, že s klikou. Na druhou stranu bylo vidět, že takticky jsme to zvládali docela dobře a fyzicky jsme se dokázali zmáčknout úplně na dno. 

Zápas jsem považoval trochu za utkání pravdy ohledně příští přeborové sezóny. ČAFC s třemi hráči 04 nebyla lehkým soupeřem, ale prokázali jsme kvalitu, za dramatizaci zápasu jsme si mohli laxním přístupem ve druhé půlce prvního poločasu, kdy jsme měli soupeře dorazit. Každopádně je potřeba vyzdvihnout sílu mužstva, jsme na správné cestě a vše máme ve vlastních rukách.

Ještě bych zmínil, že jsme hráli 2x45 minut, přičemž hlavně na konci obou poločasů nám docházely síly. Příští rok ale stále budeme hrát 2x40 a s hokejovým střídáním. Pokud se budeme k zápasům scházet, jsem optimista, že budeme předvádět kvalitní fotbal po celou dobu utkání. Nakonec přece jen pochvala - líbil se mi týmový výkon a vzájemné povzbuzování, a taky jak jsme se vypořádali s absencí dvou hráčů základní sestavy z minulého zápasu (Neubi a Kryštof).