.jpg?ph=0281a90efd)
ČAFC - Vršovice 1:9 (0:1)
Mnohem těžší utkání než ukazuje konečný výsledek, vždyť ještě osmnáct minut před koncem jsme vedli jen 2:1 ...
Začali jsme špatně. Čafka měla výkop a snad pět minut se držela na naší půlce. Strašně dlouho trvalo než jsme se srovnali s její nepříjemnou běhavou hrou. Soupeře jsme (pokolikáté už?) podcenili a trvalo dvacet minut, než jsme se dostali k naší hře. Akorát nám to tam pak samozřejmě nepadalo, jak praví zákon schválnosti. Exceloval Rendy, ale z jeho přihrávek jsme nic nevytěžili. V první půlce mě zklamala naše útočná esa. Tomáš se zase nechal rozhodit, tentokrát ne zahozenými šancemi, ale tím že mu byl mávaný v gólovkách ofsajd. Balda hrál na hrotu a neprosazoval se, nebyl důrazný, jak on umí, měl podivné doteky s míčem, prostě mu to nešlo. Krýša při absenci Sama nenadchnul ani nezklamal, a tak nejlepším útočným hráčem v prvním poločase byl Miky. Vepředu se tým trápil, a tak to na sebe musel vzít obránce. Kryštofa bych označil za hráče zápasu, první branku po úniku vstřelil a nebál se při tom použít bodlo a na druhém se výrazně podílel. Ale to už jsme ve druhém poločase ...
O přestávce muselo zase proběhnout mytí hlav, já opravdu doufám, že naposledy. Protože mě to nebaví, ale stejně tak mě nebaví koukat na bezkrevný výkon ve stylu "ono se to udělá samo". Ne, chlapci, neudělá, nikdo nechce prohrát a rozdíly v kvalitě se dají srovnat nasazením, agresivitou a běhavým pojetím hry (mimochodem Bohnice, které nás čekají příští týden, a které do tohota kola nezískaly ani bod, uhrály remízu s do té doby třetími Dáblicemi ...)
Do druhé půle vlétl jiný tým, hlavně proměna Baldy byla patrná, najednou to byl náš nejnebezpečnější hráč. I tak zase musel úřadovat Kryštof, když jeho centr si soupeř srazil do vlastní branky. Aby toho nebylo málo, Čafka z ojedinělého protiútoku krásně skórovala. Naštěstí jsme tou dobou už dominovali na míči a jen pekelná smůla mohla dovolit soupeři zvrátit zápas. To se nestalo, naopak měli jsme štěstí, když po mém zásahu, když pomezní deklaroval ofsajd, který nebyl, hra pokračovala a Tomáš konečně dotlačil míč do sítě. Tenhle gól Čafku zlomil a začalo nám to tam padat. Zaslouženě si branky připsali Balda a Miky, hezky skóroval i Štěpán. Tomáš dal sice hattrick, ale to, že umí dávat branky zlomenému soupeři, víme. Má kvalitu, aby rozhodoval těžká utkání a ne dorážel soupeře, který neklade odpor. Prostě každý na sebe musí klást takové nároky, aby pro něj byly takzvanou optimální výzvou, jak se učí na licenci od přípravky ...
Individuálně za mě pochvala středové dvojici Rendy, Albert, která většinu zápasu diktovala tempo, akorát jim to tam nepadalo. V obraně hrál obětavě a dobře Viktor, který se při těžkém obranném zákroku zranil (snad lehce), stopeři si odehráli, co potřebovali, nadstandardního Kryštofa jsem už zmiňoval. Do hry se na poslední čtvrhodinku dostali všichni, takže nakonec můžeme být relativně spokojeni, také vzhledem k absenci tří opor. Doufám, že Sam, Kuba a Tágo budou příště k dispozici, protože chyběli.
Týmově jsme spoustu problémů už vyřešili, aktuálně ale máme jeden velký a to je předržování míče a s tím související špatné vyhodnocování herních situací. Ono to sice vypadá pěkně, když Rendy vykličkuje tři hráče, ale často tím jen ztratí síly. To samé Tomáš, zejména na jeho zpětnou kličku už začínám být alergický, protože v zápasech mu to nikdo nežere. Přitom, když si zrychlí do tahu, nikdo mu nestačí. Vždycky je škoda, když nedovedeme maximalizovat svůj potenciál. A to pořád nedovedeme. Jak bychom měli hrát, nám ukázal Braník. Rychlá práce s míčem, málo doteků, kolektivní výkon plný přihrávek tak, že je těžké se s nimi dostat do souboje. Závěrem snad, že přestože jsem možná až příliš kritický, tak je to jediná cesta, jak se posunout. Protože ve spaní na vavřínech jsme mistři světa:) Pořád vidím, že můžeme být lepší, tak to pojďme ukázat!